Ach ta plytkost bytí

Svírá se, sklížená v tmách

Ta důstojnost!

Co hledám v hrách

Zanícená hnisem skutečnosti

A opojnost?! Uspokojení?!

Ukájení své netečnosti

Hledajíc však nenacházejíc

Všude nic, nic, nic, nic, NIC

Protéká mezi prsty

Utíká do stran v panice

Kde má hranice - tahle stolice?!

Antifekální mosty – jsme jich prostí

Civíme, všichni se divíme

A koukáme, přitom se hádáme

Neznáme, nevíme, nejíme, nespíme

Před očima za nás dýchá, hledí

Oklamat nás se neostýchá

Až nás snědí, umřou!

Protože NEZNÁME, NEVÍME, NEJÍME A NESPÍME!

Jsme nevýživní, jsme bledí

V šedi

A v hloubkách

A v mlze

I drze v hrátkách

Ve smrti prackách

Když na nás hledí, jak jsme bledí v naší šedi

Dozrajeme...