Stromy se svěšenými rameny.
Zacementované silnice.
Slepicím zmoklo peří,
kozy zebou nohy.
Pod zlámanými deštníky
choulí se lidé – myši.
Domy dorostly jen do přízemí,
zarazily se o břidlicový rám.
Auta á la retro
neberou ani do šrotu.
Mohli by žít lépe.
Ale jak na to? Nikdo se neptá.
Teď právě frčí holínky.
Až bude vyhlášeno léto
všichni si nazují polobotky.
Shop nepremává,
plot je našišato
a husy u koryta
bezcílně kejhají.
Na podzim půjdou pod kudlu.
Mají štěstí – nikdo jim to neřekl.
Od předtuchy ke smutku je jen krok.
A kdo nosí štěstí? Nevíme.
Na holuby číhají
hubené a zlé kočky.
Dnes krávy nadojí
denně jen lžíci mléka.
Pusto a prázdno,
pryč jsou mé naděje.
Nad horama nesvítá,
spásy se nedořežeš.
Na poslední stránce stojí věta:
Nastává konec světa!