Když jsem se šel vykoupat

Všichni ve městě už spali

Ta snová bezbrannost

Ze mne dělala vládce

Stál jsem v koupelně

Díval se do zrcadla

Mlčel

A ptal se sám sebe

A sám nevěděl na co

Vana se plnila pěnou

a

Já byl zranitelný

Uplně stejně

Jako Ta spící stvoření

Poházená po celém

Městě

Na vaně byl sprchový gel

Na něm nápis:
Hair
Face
Body

Přišlo mi to symbolické

Umýt stejnou vůní

Všechna místa

Kde den opanoval

Zvuk

i

prach

života

Když jsem se potopil

I ticho bylo tlumené

Vracelo mne k životu

co jsem znal ...

... Před …

A když jsem se vynořil

Hltal vzduch

Mnul oči

Jako by mi

ten spící

svět

ve stoje

 aplaudoval

Vytáhnul jsem špunt

Pěna mizela

Do plastového koryta

A Já pomalu osychal

Jako listí

Spadané

V tom spícím

městě

Když jsem

Pak vešel

Mezi noc a sen

Byl jsem jako cizinec

V rozbořené ohradě

Bez koní

Mohl jsem si krásu jen představovat

Mohl jsem o ní snít

Ale nikdy se jí dotknout

Bylo asi už brzy

A město se začalo

Pomalu probouzet

A já

Pomalinku zavíral oči

A

splynul

S tím

Hlasitým probuzením

Bez pěny!