Nebýt. Jak nebýt – toť to, oč tu běží.

Stavět se mrtvým mezi živými je možné jenom stěží.

Jednat vždy s odstupem, či vůbec nejednat

– vždy se najde bloud, který bude tě mít rád.

Láska, ta krutě život přivolává,

ruší klid a svých práv se dovolává,

svých citů, citečků, výkřiků vzrušení,

slibů a přísahy věčného zmámení.

Proč plýtvat soucitem lichotně na jiné,

když mohu upřímně oplakat žití své?

Vyblednout sobě sám na věčné časy.

Zříci se slov a vět, přepjatých vášní a zvšednělé krásy.

Říkají, že i po smrti má žít můj duch.

Bože, dej, ať není Bůh!