|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Abergele Harriers. Vodiči nadějí. Autor: Tatranka (Občasný) - publikováno 24.10.2012 (12:06:53)
|
| |
Když se setmí a pár rožnutých lamp pomate pejskaře natolik, že se bez vodítka ztrácejí, moře spolyká nafoukané listoví a odlije oblázky, které do něho kdosi pro něco naházel. A když do hospod bez ústředních topení zasedají dříve náctiletí a po pintách šeptají pocintaným stolům své příběhy, mládí se rozpíjí ve tmě tu a tam osvětlené záblesky plechovek ředěných drinků. – Když se setmí a opojné slasti končí natažené na dně bez paměti, do abergelské noci vbíhají běžci v reflexních vestách.
Putují nocí ve fosforeskujících šicích. Putují pohaslým podzimem jako vodiči nadějí. Pro ryby, které se při odlivu zapomněly na pobřeží a potmě neví kudy nazpátek. Pro kočky, které zabloudily v ulicích do oblouků a vlčí. Pro ducha hraběnky zruinovaného hradu Gwrych z 19. století, která se už nemá komu mstít, a tak postává u okna, hledí do dáli a mlčí.
Abergele Harriers putují tiše podzimní nocí. Naděje pohasíná až nad ránem, neznámo kde a s kým…
|
|
|