cítím na svém obličeji tenkou krustičku soli po dnešním disociativním tripu sedím ve vlaku kterej přejel člověka kterej přejel spoustu lidí a pozoruju z okna toho vlaku káně lovící na poli vidím jak zarylo drápy kryse mezi střeva krysa zařvala bolestí nebo v úzkosti ale to neslyším okna jsou zvukotěsný sedím ve vlaku kterej přejel člověka elegantně a s jistou vláčností zabrzdil když se na přednim skle rozstřík gejzír krve kolem prvních vagonů proletěla utržená ruka než přistála v trávě na který už ležel použitej toaleťák z druhý vozový třídy s klidem ve tváři a v rukou jsem si u pojízdného baru objednala plastovej kelímek kodeinu s příměsí lehkýho pohrdání a nemístnýho smíchu tý absurditě tý utržený ruky měl by vydržet až do rána než drážní inspekce uklidí realitu cigareta a zastřenej pohled mi umožnily výstup předníma dveřma s dekadentnim obrazem doktorky držící kus mozku zdarma lepší jak basquiatovský výzvratky dekadentní jak goyova stíha v jeho ateliéru plnym rytin a těkavejch barev lokomotiva na vedlejší koleji neměla spuštěný návěstidlo málem mě taky vzala kdyby se jí to povedlo mohlo se to maso prodat konzervárnám v číně to by šlo policajt mi ukazuje díru v plotě a já odcházim do tmy s taškama z tesca a myslim s jistou radostí na bio rejži co si dam k večeř
|