Rozpomínání

 

Já

 

já = něco + časosběrný snímek

 

 

 

 

Paměť

 

každý den si psát do diáře, co se dělo
i diář se ztratí
časem stejně bude v jiné dimenzi

 

nepamatuji si včerejšek
stejně se všechno píše dovnitř mě
jen hacknout přístupová hesla
a Přítomnost je nádherný sníh v dlaních,
nikdy se nerozteče
i přítomná Minulost je Přítomnost
i milovaná Budoucnost je Přítomností
a staré diáře se nevyhazují,
hackerský software se hodí vždycky
co se starat o dimenze
ze dne na den krása
a orientace v časoprostoru

 

co bylo včera, to už je roky,
co bylo před rokem, to bylo včera

 

 

 

 

Co se stane
 
co se stane, když zjistím,
že mé já je víceméně nekonstantní
že umírám a rodím se každé dva dny

 

držet se toho, co je uvnitř Stálé
toho, co je za místem, kde se tvoří slova
toho, co vstupuje do světa přes oči?

 

zaklínadlo znám, kudy Tam
(ať má duše dívá se přese mne)

 

 

 

 

Zen

 

zen, kdy se každý den probouzím jako někdo jiný
je hraniční porucha osobnosti

 

 

 

Mám doma pavouka

 

mám doma pavouka
ale nechovám ho
nevlastním
přišel sám a sám může i odejít
nedávám mu obojek, neomezuju jeho pohyb
nekastruju ho a nečiním závislým na darované potravě
jiní by ho zabili
jeho svoboda a existence nespadá do řádu domácnosti

 

nepotřebuju ho hladit
iluzemi přátelství

 

 

 

 

Vesmír i my jsme krása

 

 

 

 

Rozpomínání a probuzení

 

když budeš já žít, tak ho budeš mít
když o něm budeš přemýšlet,
tak se ti rozpadne
nebo tam někde najdeš duši

 

nefilosofujme, jen Padejme
se zavřenýma očima se probudit
kdo není bez srdce,
tuhle smrt přežije

 

 

 

 

 

 

___________________

Vysvětlivky a poznámky:

 

 

Já

 

Já = něco + časosběrný snímek – rovnice, která se snaží postihnout strukturu já.

 

Časosběrný snímek – vzpomínky, paměť.

 

Něco – prožívající podstata já (vůle-vnímání-srdce).  

 

 

 

 

Paměť

 

Báseň o rozpadu/narušení paměti a rozpadání prožívání času. Relativita času v naší paměti. Důraz na prožívání přítomného okamžiku (ze dne na den krása).

 

 

 

Co se stane

 

O proměnlivosti já. Nastínění cesty (zaklínadlo) k nalezení toho, co je v já stálé (= to, co je za místem, kde se tvoří slova; to, co vstupuje do světa přes oči). 

 

 

 

Zen

 

Nestálost já je zde popsána jako psychologická diagnóza „hraniční porucha osobnosti“. Otázka, zda nejsou jiné stavy vědomí jen psychologicky vysvětlitelnou poruchou. Jiné stavy vědomí a porucha osobnosti mohou mít podobné projevy, ale liší se.

 

 

 

Rozpomínání a probuzení

 

Báseň o variantách hledání nebo žití já.

 

„... nefilosofujme, jen Padejme“ – obrat od racionality k iracionalitě. Od mysli k srdci.

 

„se zavřenýma očima se probudit“ – z řeckého „myein“ (zavírat oči) pochází slovo mystika.

 

„kdo není bez srdce, / tuhle smrt přežije“ – mystickou smrt (tj. cíl mnoha duchovních cest, přerod, osvícení) lze přežít bez ztráty individuality, pokud člověk má srdce (srdce = individualita, cit, soucit, lidskost, váže se k Mnohosti). Oživit srdce lze pomocí odprogramování. Srdce jako sídlo individuální duše.