Klavírní virtuóz ze mě prý nebude,
scénáře k příběhům zítra dopíší jiní,
ráno se neslyšně míjíme na schodech,
dříve než víno se promíchá s krví
nerozeznám tóninu, rukopis Chopina,
výčitky svědomí s přesností hodin
vrací se ve vlnách, jak od skal ozvěna,
bývali nezvěstné, proč znovu je vidím
ovírám přihrádky, jdu život pozpátku,
tmou zavřených okenic pokojem bloudím,
psával jsem básničky, potmě, i pro Katku,
když se blíž nakloníš všechno ti povím
kostel mě minul vždycky jen o pár slov
nejde mi prstoklad, ani rozvité věty,
znám složení slitin i když jim říkám kov,
na nestálé hranici mezi pravdou a mýty
polykám doteky od závojů z tabáku,
do kroužků z cigaret rozplývám sebe,
tam venku za okny v největším bijáku
kolik je příčin mezi zemí a nebem. |