PRŮSVIT DROBNOSTÍ & ROZDROBENÝCH CHVILEK VYJÍMEČNOSTI

                                              z nebe padal včelí úl

vypadal jak jablečný závin trousící se někde v parku

ztrhl jsem výšivku

z kůry alejních tančíren

           A

utopil ho v paletě mrtvých barev

náhle jsem cítil jak poklekám

v hlučném dýmu bramborových placek

            skotačí děti

                          A NIC? Jsou náhle … přeplněné stráně
                                                                 bzučící lány obilí
                                                                     i rozvázaná šněrovačka rozestlaných mraků

v ten den bylo blátivo

ulice skvrnitost jen předstíraly

a já toulal se po rozdrobených masopustech

                                   viděl zrezlé kolotoče

                                   i výměny zrcadel před usnutím

vždycky jsem sbíral ty průsvitné drobnosti

co se zachytly na mé tváři

                      u zvonkohry drzého klekání

jsem v plul na šachoivnici

hltavé zobání dvojic tahů černých věží

                                   říká, že stojím před RÁJem

                                  u té zkrachovalé cukrárny s tajícími lesy

děkuji NE

Na kostelních schodech

vést rozhovory s Vídeňskými bonbóny – není pokání před Bohem

ale jen

mrhání krásou potulných ŽEN z vlčích máků