FALCO

Jsem malá mořská víla a sedím na lodi, která má na boku nápis Titanik 2012. Jednu nohu mám ležérně přehozenou přes palubu, smáčím ji v mořské pěně a doufám, že si mě díky tomu nějakej moula splete s Afroditou, bohyní lásky a krásy, a bezhlavě se do mě zamiluje.

Někdo skutečně zabírá: Z moře vystrčí hlavu žralok a začne mi bezzubými čelistmi žužlat palec u nohy. Ptám se ho, kde má zuby. Prej mu je vyrazil nějakej agresivní rekvizitář, když natáčeli film Čelisti. Po chvíli se žralok osmělí a od palce přechází ke kotníku. Loď se začíná houpat-Rock me Amadeus - prozpěvuju si píseň svého oblíbeného zpěváka Falca, a nechávám si od žraloka ožužlávat nohu. Od kotníku přešel na lýtko - začíná být nějak voraženej.  

Přesto si to užívám. Najednou si v tom  blaženém rozpoložení povšimnu, že můj bezzubý nápadník má na hřbetě nějakou kérku.  Vezmu si brejle, abych líp viděla, a najednou jako by mi na hlavu spadl kus ledovce. Má tam vytetovaný mayský kalendář. Vzpomenu si, že letos má být konec světa, a dávám si to všechno dohromady: Je rok 2012, sedím na Titaniku a nohu mám v žraločí tlamě-sakra, to nevypadá dobře.

Začnu hledal mobil, někde mám číslo na létajícího psa Falca, měla bych mu zavolat, aby mě odnesl do Nekonečnýho příběhu. Hlavou mi zazní melodie další jeho slavný písničky Coming home...

Ale asi to už nestihnu, loď se totiž najednou prudce nakloní, ocitám se na šikmé ploše a pomalu kloužu do bezzubé žraločí tlamy.

A ten zatracenej Falco nezvedá telefon...