Na tom ti přeci záleží,

rukou nahmátl napsaná slova.

Jo záleží, na tom mi nejvíc

záleží.

Ale ještě víc mi záleží na cestě do lesa anebo do vinice.

Strmě do kopce, nic na zádech a v kapse.

Dívat se, do hlavy skicovat hrozny, stromy,

spíše než vyškrtávat kusy slov, sčítat

slabiky a vyklepávat rytmus vět.

I když

je to stejné jako domalovat obraz, zatančit bezchybně

tango s růží v puse, naráz vypít sklenku temné Rijoa,

zatočit sukní u kolen, skočit ti do náruče a nohy překřížit za

tvými zády,

je to podobné jako lapat vůni čerstvě vylíhlého miminka,

bát se o tikající fontanelu na hlavičce,

hlídat šelest nočního dechu, léta se nevyspat.

Aby to mělo smysl.

Tahle záležitost.