|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Má cenu přemýšlet o lásce? Je to něco v čem není nikdy žádná záruka. To, co je pro nás na začátku tak úžasný a věčný, největší na světě, jednoho dne odejde celý a co zůstane? Oči pro pláč, srdce zlomené, člověk prázdný a sám. A pak, když konečně začneme vstávat na vlastní nohy a opět se zamilováváme, překvapí nás něco, co by se ani ve zlém snu nestalo. Člověk, kterému říkáte všechno několik dlouhých let. Zná vás pomalu lépe než sám sebe. Prolítla vám někdy hlavou otázka je on ten pravý kamarád, který nikdy neudělá „levárnu“? Možná je právě před novým svěřením svých tajných zážitků,plánů,starostí i radostí pravý čas položit si tu vtíravou otázku. Jestliže dáte za svého kamaráda ruku do ohně, můžete mu gratulovat. A také doufat, že i on by udělal to samé pro vás kdykoliv by byla potřeba. Jenže všechno tohle ústí do toho, že on do ohně prostě nesáhne. Naopak. Vykopne vás z vašeho štěstí. Potopí vás a pošlape to, co jste si začínali budovat na nově bláznivý představě zamilování. A pak? Už se ptát co se stalo je bohužel pozdě. Je mnohem lepší se ptát brzo nežli pozdě. A jestli už takový kamarády, který šli proti vašemu štěstí jenom kvůli tomu, aby bylo jejich, máte, není nic jednoduššího než se s nimi rozloučit a raději je nechat tam kde jsou. Teď máme sice v sobě lítost, smutek, nenávist …. A plno dalších ne moc hezkých emocí. Ale vždyť i když teď jsem sám, bez kamaráda a bez lásky, je důležitý si uvědomit, že nestojí za to, co jste jim chtěli dát. Snad by jsme falešným kamarádům a nepravým láskám měli poděkovat, protože bez nich by jsme nepoznali ty pravé a bez smutku nepoznali štěstí. Ale co když i za vás dá ruku do ohně? Přeje vám lásku,úspěch,štěstí… a jen to nejlepší? Tak právě takový je ten pravý. Jenže jsme pravý my pro něj? Jestli nejsme a chce nás opustit a jít svojí vlastní cestou, nemá cenu ho držet u nás. Spíš by jsme měli přemýšlet nad chybami, kvůli kterým odchází z našeho života. Plno lidí v dnešní době zapomíná co je to vlastně kamarád, opravdu dobrý kamarád. Pokud ho máte, nepouštějte. Važte si ho. Je jich na světě málo a i když jste momentálně na ostrý nože, podívejte se do sebe a představte si, jaký by to bylo, kdyby nebyl ve vašem životě. Smutný? Každý den na sebe milý být nemůžeme. A člověk, který nás má rád takový, jaký jsme, si zaslouží poděkování….Nezapomeňte, že na omluvu není nikdy pozdě. |
|
|