Ztichlá zahrada

stojíme sami dva uprostřed zahrady

mrazivý den plný mlhy

jabloně se krášlí bílou jinovatkou

poslední listy se dávno snesly k zemi

stromy jsou zplanělé

nečesané, neřezané

větve se vzpínají k nebi

jako když hrozí slunci

to překvapené, že o něj nikdo nestojí

za mlhou vytváří jen nesmělý obrys

zklamané

nezvyklé prohrávat

v nose se lepí mrazivý vzduch

jako by ti bránil se nadechnout

stojíme tam dál tváří proti sobě

neteční a bez pohybu

ticho k zalknutí

navěky jsme zkameněli

---------------------------------------