I
září
metro je plný andělů
s očima madon
průzračnýma
na cestě k jezulátku
vrzne schod
léto se v listí ukrývá
jdu tiše
sama šedivá
den roztříštil se
do náhod

II
říjne
zamžený říjne
paběrkuješ
že září barvy
prohýřilo
po ránu na nádraží
koleje kloužou
jinovatkou
stmívá se
dřív
než by bylo
milo

III
a barvy hoří
došediva
v mý hlavě škrábou
křídla můr
budím se k ránu
mravenci
píšou do kůže
jít řekou
ze skla
která řve
anebo v ledu
mrtvě stát
do oken vítr
bědný kůr