jen opravdová složitost stačí, aby se prošité stěny bezpečně rozevíraly
a z celého toho království d o k o ř á n
stal se průplav
demoliční zvuky chomutovských hodin
smotaly peřiny na poplach
lidé se oslovují víc zřídka, jiskří na kopýtkách
běhá mráz
a staniční sestry tichounce štrikují prstýnky
za okny sněží, svým vysokým leskem, neónová tma
takový kulatý, z hloubek vyrůstající měsíc v prosinci -
spolykané kolečko
za okny sněží ve vichřici zesláblé stromořadí
dýchej
dýchej si na ruce víc, Andělko
(pro básníka Mirka Máchu. za měsíc,kolečko,závorky a jiné věci..)
|