(příběh čarodějky a draka)

Tento příběh se udál za dávných časů, v dobách boje čarodějů a draků. Nikdo si již ani nevybavoval, kdy přesně tato válka začala. Mezi lidmi a draky stáli  pouze čarodějky a mágové. Jen oni se mohli postavit drakům.

            Cestou ke skalám si Slaine říkala, zda si vůbec Ailean uvědomuje, jak moc riskuje. Byla teprve tak v polovině cesty, když nad sebou zahlédla temný stín, který ji náhle uchopil a vznesl se s ní, aby jí za chvíli položil v jeskyni na zem. Ailean cítil, že dnes nemá Slaine zřejmě dobrý den, cítil z ní vztek. Jako drak měl dobrou schopnost cítit velmi dobře lidské emoce a také uměl číst myšlenky. Věděl, že čarodějky tyto schopnosti mají také.   

            Mlčky se na něho dívala a vybavila si tu chvíli, když se setkali poprvé.

Bylo pozdní odpoledne a Slaine šla na louku natrhal léčivé byliny, které chtěla nasušit a udělat zásoby pro zimní období. V té době žila s družinou vedenou Cathalanem, který vedl boje proti drakům. Přidala se k nim před lety, když přišla o svou vlastní rodinu a zůstala sama jen se svou mladší sestrou. Její sestra byla též čarodějka. Došla tenkrát k rozhodnutí, že přeci jen bude pro ně lepší zůstat s Cathalanovou družinou než se potulovat samy dvě krajem. Čarodějky byly sice velmi vážené, a tak vždy mohly najít přístřeší a pomoc, ale zimy bývaly dlouhé a drsné a nebylo ani pro ně jednoduché samotné přežít. Navíc čas od času byly lidské osady napadány draky. Nikdy se nevědělo, kdy útok přijde. Bývala dlouhá období klidu a poté zase několik měsíců trvající boje. Cathalan patřil mezi nejlepší bojovníky. Brzy po příchodu se stala Slaine jeho družkou. Jako čarodějka uměla vycítit blížící se draky. A také pouze čarodějky a mágové měli schopnosti draky zabít. Slaine sice nebyla mnoho fyzicky zdatná, ale bojovat s mečem se naučila celkem obstojně. Ale hlavně, byla velmi pohotová a uměla mnoho kouzel.

Ten den se cítila velice dobře a již se těšila, jak bude nasbírané byliny sušit a užije si jejich vůni. Když šla kolem louky slyšela zvláštní šum a najednou ucítila i pach, když si uvědomila, že patří drakovi, bylo již pozdě. Najednou před ní stál nádherný majestátní drak, díval se jí přímo do očí. Ale nevypadalo to, že by se rozhodl zaútočit.

Věděla, že mnoho šancí proti němu nemá, jelikož sebou neměla ani svůj meč, jedině, že by použila kouzlo, které by ho na určitou dobu oslepilo. Ale něco uvnitř ní jí říkalo, že nemusí mít strach.

            Drak ji pozoroval. Byla velmi krásná. Vycítil i její strach. Věděl, že již zabila několik draků, ale také poznal, že nebylo v její povaze zabíjet, pouze se snažila chránit lidi a družinu Cathalanových mužů, kteří se jí a její sestry ujali a kde našla nový domov. Mohl by ji samozřejmě zabit, ale nechtěl. Myslí jí vyslal myšlenku, že nemusí mít strach a začal se k ní přibližovat. Přiblížil k ní svůj dlouhý jazyk a …

V očích Slaine se objevil děs, myslela si, že ji sežere, ale když se ji jazykem dotkl, zjistila, že to není nepříjemné. Jeho jazyk se začal pohybovat dolů po jejím krku a mířil k jejím ňadrům. O Slaine se začaly pokoušet mrákoty, vše viděla jakoby v mlze. Těsně předtím, než se svezla k zemi, ji zachytily mužské ruce. A položily ji na zem. Nad sebou jako ve snách viděla obličej muže, který ale neměl lidské oči. Jeho oči byly velice zvláštní, žluto zelené. Cítila, jak ji uvolňuje šaty a svléká. Teď nevěděla, zda to je jeho nebo její kouzlo, že změnil podobu, ale stejně nemohla nic udělat ani odejít. Toho schopna nebyla. Pochopila však, že drak ji nechce zabít a odevzdala se osudu. Začal ji líbat. Jeho vášeň postupně vzrůstala a jeho ruce laskaly celé její tělo. Hladil jí prsa i bříško a posléze jeho ruce zajely až do její jeskyňky. Slaine to začalo být velmi příjemné a cítila vzrušení. To ji velmi udivilo. Její tělo mu začalo vycházet vstříc. Muž začal být více a více vzrušený. Čarodějka ucítila na svém těle jeho zvětšený pyj. Myslela si, že do ní bude chtít proniknout, ale on ji přestal líbat na ústa a přešel na její prsa. Líbal je a sál, postupně se začal přibližovat k jejímu bříšku. Tělem čarodějky projelo silné vzrušení. Náhle, velmi nečekaně se přemístil nad její klitoris, který velmi jemně líbal a hrál si s ním svým jazykem. V tu chvíli se její mysl začala propadat do tmy a ona cítila nevýslovnou rozkoš. Začala vzdychat a posléze křičet, až došla k vyvrcholení. To Aileana vzrušilo k nepříčetnosti. Posunul se nad ní a rychle do ní vnikl a začal přirážet. Jejím tělem začalo projíždět další vzrušení. Cítila, že on už to dlouho nevydrží a posléze jeho tělem projela velká křeč a on se jí zakousl do krku a zaťal nehty do zad. Vyvrcholili společně.

Původně si Slaine myslela, že v okamžiku jeho vyvrcholení by na něho mohla použít nějaké kouzlo a zneškodnit ho, ale tu slast, kterou právě prožila ještě nikdy necítila a proto na nic jiného v tu chvíli neměla pomyšlení.

Trvalo jí několik minut než se vzpamatovala. Když zvedla hlavu opět uviděla draka, upřeně se na ní díval, ale všimla si, v jeho očích zvláštního lesku. Otočila se k zemi, aby se oblékla a když vzhlédla, drak tam již nebyl.

Pomalu šla domů. Mohlo by se jí to vše jen zdát, ale na zádech měla rýhy po jeho drápech. A také kousnutí na krku bolelo. To po příchodu do vesnice zakryla šátkem.

            Slaine sebou trhla. Ailean jí zřejmě něco řekl. Dnes ale neměla vůbec na draka náladu.

„Nemůžeme se vidět, kdy se Tobě zachce. Je to pro mě velmi nebezpečné. Navíc si slíbil, že nebudete napadat lidi a slyšela jsem, že byla napadena vesnice na druhé straně jezera a draci unesli několik mužů,“ hodila vzpurně hlavou. Nepamatovala si, jaké místo v hierarchii draků zaujímá, i když jí asi o tom i něco vyprávěl. Ale slíbil, že lidé budou nyní v bezpečí.  

„Dva muži, pouze dva muži a o to se nestarej, to nebyli dobří lidé.“

Cítil, že dnes nebude snadné si ji usmířit. Ale tak moc jí chtěl vidět, mnohdy se přistihl, jak na ni myslí a to draci neměli pocity jako lidé. Neznali takové city jako soucit nebo lásku. Ale tato čarodějka ho něčím velmi přitahovala.

„Mám pro Tebe něco co máš ráda.“ A pokynul hlavou doprostřed jeskyně. Byl tam košík s lesními malinami a jahodami. Měla je velmi ráda a on to věděl. Ale rostly na těžko přístupných místech.

Seděla a jedla jahody. On se položil svoji hlavu do jejího klína. Hladila ho za ušima, měl to velmi rád a vzrušovalo ho to. Ne vždy měnil svoji podobu do lidské. Ale už jí to ani nevadilo, zvykla si a přišel jí něčím velmi zajímavý i jako drak. Po chvíli si všimla, že je vzrušený. Když poprvé viděla ztopořený dračí penis, lekla se. Ale naštěstí při milování podobu měnil. Někdy se ještě přistihla při myšlence, že by ho mohla zabít. Asi to věděl, tedy určitě, jelikož si navzájem četli myšlenky a i když je uměla zastřít, na něho toto kouzlo nepůsobilo. Proto vždy nejdříve začal uspokojovat ji. Milovali se hodiny a právě to Slaine na něm vzrušovalo, na rozdíl od lidí, mohl drak vyvrcholit několikrát za sebou a neměl s tím vůbec problém. Sama Slaine byla multiorgastická.

Po milování ji často bral na vrcholky skal nebo letěli nad krajinou. To se čarodějce velmi zalíbilo, ten pocit létat a být volná. Přivádělo ji to k blaženosti a vždy se usmívala. A drak byl rád, že jí může udělat radost.

            Byl vzrušený čím dál tím více. Náhle na sebe vzal mužskou podobu. Slaine vzala jeho úd do pusy a začala ho sát. Lízala jazykem jeho špičku a líbala po celé délce penisu. Opakujícími se pohyby hlavy ho začala kouřit. Jednou rukou držela jeho úd a druhou ho hladila na podbříšku. Ailean to dlouho nevydržel. Sevřel dlaně v pěst a vykřikl. Celé jeho tělo se zachvělo a vzepjalo. Ucítila jeho sperma ve své puse. Mělo jinou chuť než mužské, ale ne nepříjemnou.

            Události následujících týdnů začaly čarodějce splývat. Přestávala rozlišovat, co je realita a co sen. Často se jí ve snech zdálo, že se miluje s Aileanem, ale probudila se vždy vedle Cathalana. Život ve vesnici ji přestal zajímat. Na poradách kolem ohně skoro nepromluvila a hleděla nepřítomně do dálky. A lidé si toho začali pomalu všímat, ale jí to bylo jedno. Myslela jen na něj. Jednoho dne ráno se probudila a už nevstala. V celém těle měla horkost a blouznila. Cathalan o ni začal mít starost, jelikož z horeček vykřikovala stále něco o nějakém drakovi.

Začala mít také dvojité vidění a více cítit. Pak začala cítit pach, který již předtím někde cítila, ale nevěděla kde. V té době se k vesnici přidal cizí muž, poutník. Duthac mu říkali. Neviděla ho, ale řekli jí o něm. Cathalan u ní často sedával a vypravoval o všem co se děje. Také její sestra ji ošetřovala.

            Ailean začal cítit, že se něco se Slaine děje.

            Slaine se vzbudila, rozhlédla se a zjistila, že je v dračí jeskyni na loži z kožešin. Zvedla hlavu a slabě se na draka usmála. Když Ailean zjistil, že je při vědomí, přistoupil k ní a podal odvar z bylin. Vypila ho a znovu upadla do spánku. Věděl, že lidé jí nepomohou. Ale on mohl. Slaine se začínala měnit, začala cítit pachy, tak jako on a její zrak byl lepší a lepší a viděla hodně do dálky. Cítila velké napětí v hrudi, jakoby se jí zvětšovalo srdce. Slaine cítila, že umírá a byla ráda, že je u Aileana, chtěla umřít u něho.

„Neboj se, neumřeš.“

Neuměl si představit, že už by nikdy tuto drobnou čarodějku neviděl a necítil její dech a polibky. I když draci nic takového jako láska neznají, i on se začal měnit, tak jako ona.

Upřímně, čarodějce to bylo tak nějak jedno, zda zemře nebo ne. Přála si tam tak ležet a už nikdy nemuset odejít.

Přestávala lidem rozumět a doteky Cathalana jí začaly být nepříjemné.

            Když se opět probudila, zjistila, že leží v posteli a je u ní její sestra. Asi už mám halucinace, pomyslela si. Tak to šlo mnoho dní a týdnů. Střídavě se probouzela u draka v jeskyni a poté v posteli ve vesnici. Naštěstí se jí podařilo naznačit sestře, že chce být sama a proto po dobu její nemoci se Cathalen odstěhoval a spal jinde. Ale několikrát za den za ní chodil. Ailean jí vždy dával pít ten zvláštní nápoj, po kterém ihned usínala. I během spánku a blouznění cítila jeho blízkost.  

Znovu se probudila. Zvedla hlavu a když ho uviděla, řekla slabým hlasem.

„Chci se s Tebou ještě naposledy milovat.“

            „Jsi velmi slabá, odpočívej. A naposledy to rozhodně nebude, nezemřeš, to nedopustím.“

Měl opět lidskou podobu. Přistoupil k ní a objal ji. Usmála se na něho. Je tak křehká, pomyslel si.

Natáhla se k němu a začala ho líbat. Měl strach, aby jí neublížil, ale nemilovali se již dlouhou dobu a tak ho přepadla nesmírná touha po ní. Skoro okamžitě byl vzrušený a ona cítila jeho zvětšený penis, zdál se jí nějaký větší než dříve. Ale než se nad tím stačila pozastavit, Ailean ji otočil a posadil na sebe. Ucítila ho v sobě a vykřikla. Tělem jí projela vlna rozkoše, líbali se a hladili. Ráda se s ním líbala, jelikož měl i v mužské podobě dračí jazyk, tedy dvojitý a s ním uměl opravdové divy. Jeskyní se rozléhaly slastné výkřiky. Chvílemi se jí zdálo, že vidí opět jeho dračí podobu. Cítila se uvnitř celá zaplněná a tento pocit milovala. Přišlo jí, že se vznáší a otáčejí ve vzduchu.

Pochopila. On vlastně neměnil podobu, pouze ho v jiné podobě ona viděla. Neměla však čas o tom mnoho přemýšlet, jelikož se blížila k orgasmu. Její tělo se začalo chvět a třást. Její výkřik se nesl celou jeskyní a odrazil se od stěn.

Drak ještě chvíli setrvával uvnitř ní, najednou svůj úd vytáhl, otočil si ji ve vzduchu a začal ji laskat jazykem. Prožila několik orgasmů za sebou, přestala naprosto vnímat cokoli a užívala si tuto slast.

Otočil s ní prudce zpátky na postel a pronikl opět dovnitř. Začal se velmi rychle pohybovat. Vyplnil ji celou, prudce přirážel a funěl. Před očima se jí začaly míhat obrazy, jednou drak, podruhé muž. Tempo se zvýšilo tak, že už skoro nebyla schopna to vydržel, ale cítila, že on se blíží k vrcholu. Jeho úd uvnitř ní byl velmi tvrdý. Vrážel ho hluboko do  Slaine, jak jen to její tělo dovolovalo. To u ní vyvolalo vlnu několika orgasmů. Na svém údu ucítil silné stahy poševních svalů, miloval to. Náhle ucítila velký příval spermatu uvnitř sebe a po chvíli i na svých stehnech. Stále se ještě pohyboval, vydal hrčivý zvuk. Trhla sebou, zahleděla se na něho, ale byl opět mužem.

Hlasitě dýchal, svezla se vedle něho a objala ho. Oba usnuli.

            S hlasitým křikem se probudila. Seděla na posteli, křičela a kolem ní stálo plno lidí. Její sestra Eimhir, Cathalan a několik dalších mužů a dvě ženy. Po chvilce se vzpamatovala a řekla, že má hlad a chce jíst.

To bylo dobré znamení. Eimhir jí ihned přinesla něco k snědku. Tímto dnem začala čarodějka opět sílit a uzdravovat se. Přestala mít také sny o drakovi. Pouze jednu jedinou noc za celý měsíc se jí zdálo o jakési ženě, nejdříve viděla starou ženu, žila osamoceně, posléze se jí žena začala proměňovat v draka ženského pohlaví, ale ona i ve snu věděla, že to je žena, ne drak. Tato žena se jí pokoušela něco říci, ale i když viděla jak pohybuje ústy, neslyšela co říká. Začala na ženu křičet. Najednou uslyšela její hlas ve své hlavě, uvnitř sebe. Nemusíš křičet, naopak se ztiš, pak mě uslyšíš. Žena jí řekla, že nyní dostala sílu z draků. A že je velký zázrak, že přežila. Tuto proměnu málokdo z lidí vydrží. Ale jí pomohla láska. A také říkala, že teď už bude vše v pořádku.

Slaine začala chodit už i mezi lidi a na louku. Ale vždy šel někdo s ní, nechtěli ji nechávat samotnou.

Večer se konalo shromáždění kolem ohně.

Ucítila ten povědomý pach. Přišla k sedícím mužům, rozhlédla se, instinktivně sáhla po ležícím meči. Přistoupila k Duthacovi a rychlým pohybem mu probodla srdce. Řekla jediné slovo, „zrádce“. Už si vzpomněla, kde předtím ten pach cítila, cítila ho u vchodu do drakovi jeskyně. Mohl o ní a drakovi vědět, ale teď už ji ohrozit nemohl. Mezi lidmi zavládlo vzrušení, ale věděli, že čarodějka vidí více než oni a tak se spokojili s tím, co jim řekla.

            Slaine si všimla, že Eimhir a Cathalan v sobě našli zalíbení, byla ráda, vlastně se jí ulevilo. Promluvila šetrně s Cathalanem. Byl rád, nechtěl jí ublížit. Velkou radost měla i její sestra. Nechtěla s Cathalanem nic mít do té doby, než si promluví se Slaine. Jelikož byla také čarodějka, vycítila, že v poslední době o něj Slaine naprosto ztratila zájem. Jinak by se s ním také nikdy nesblížila. Eimhir svou sestru velice milovala.

            Slaine se dařilo den ode dne lépe. Cítila se šťastná. Byly dny, kdy si na draka už vůbec nevzpomněla, ale když šla kolem louky, kdy se poprvé spatřili, cítila sevření kolem srdce. Vycítila, že na ni také stále myslí.

            Nedlouho na to, přijel do vesnice nový bojovník Taran. Slaine se mu zalíbila na první pohled, také on se jí líbil. Nechtěla však ještě do vztahu s mužem. Uvnitř svého srdce stále měla Aileana.

Konec první části…