Pod temně modrými pilíři stoupajícími do tvaru A
visí Berounka na skobách říčních kmenů
pohupuje mými kroky rozhýbává ňadra cyklistek...
V kobkách mé mysli bloudí anděl Příště
udiven prohlíží si sluhu jménem Minula
otrhaného a prkenně zde strmícího sobě nazapřenou
po dlouhé noční pouti od Borači
Je parno až k nemoci
horoucí dech a šepot klouže sem z okolních lesů...
Příště vypráví Minulovi o dívce,
o jejíž existence dosud nic netuším
klíč k novému bytu mého soukromí
vězí Minulovi v útrobách
a anděl Příště znečištěné symboly nepřijímá...