|
|
Všechny rubriky
|
Soutěže na Totemu
| > Soutěže na Totemu
| > Prázdninová fotka
| > Podzimní listí
| > Dým bramborové nati
| > Česká zima (poezie)
| > Česká zima (próza)
| > Česká zima (fotografie)
| > Česká zima (ostatní výtvarno)
| > Podzimní depky (poezie)
| > Podzimní depky (próza)
| > Podzimní depky (fotografie)
| > Podzimní depky (ostatní výtvarno)
| > MULTIdepky
| > Mé nejlepší dílo (poezie)
| > Mé nejlepší dílo (próza)
| > Mé nejlepší dílo (fotografie)
| > Mé nejlepší dílo (výtvarno)
| > Mé nejlepší dílo (grafika)
| > Mé nejlepší dílo (multimédia)
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - próza
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - poezie
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - foto
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - výtvarno
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - multimédia
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - úlety
| > Podzimní depky 2 (poezie)
| > Podzimní depky 2 (próza)
| > Podzimní depky 2 (fotografie)
| > Podzimní depky 2 (ostatní)
| > Pod povrchem (poezie)
| > Pod povrchem (próza)
| > Pod povrchem (fotografie)
| > Pod povrchem (ostatní)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (poezie)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (próza)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (fotografie)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (ostatní)
|
|
> Soutěž - Pojďte se chvíli bát (próza)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (foto)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (ostatní)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Já putoval jsem Mato GrosemSe starým indiánem JosémU ohně když prales noční píseň pělJosé pradávnou pověst vyprávěl
Dávej si bacha milý gringoAť ve střehu všechny smysly mášDžungle je hazard jako bingoKde velmi často prohráváš
Ať je osud vždycky na tvé straněNo, chceš-li amigo, tak se smějJaguár, nemoci, hadi a piraněA nejhorší ze všeho – cayuvey
Divoké prase, co nad očimaMá pár kostěných výrůstkůA co je na něm nejvíc prímaŽe má v lidském mase libůstku
Říkám, mi seňor, nepokoušej osudJestli chceš tak se ušklíbejSmrt má klektáky a nenosí kosuNýbrž však jméno cayuvey
Shovívavě jsem se na něj dívalAč strach jsem v očích jeho zřelZabiják se prý v té džungli skrývalCo spoustu lovců na svědomí měl
Jeho hlas byl prodchnut děsemPrasečího ďábla prý mnohý dostat chtělCayuvey však lovce uvláčel pralesemA nikdo nepřežil, aby vyprávěl
Mnozí se vypravili za nímDo strmých hor, hlubokých údolíZmizeli a potom při pátráníNašly se jen jejich mrtvoly
Avšak já jsem uposlechl chtíčePřál jsem si ať cayuvey je můjChtěl jsem mít slávu Alberta FričeAč místní průvodce říkal stůj
Tak adios řekl jsem JosémuNeboť dál jsem na vlastní pěst šelZkrátka nemůže člověk věřit všemuNikdo rohaté prase nikdy neviděl.
Pak naložil jsem svou bagáž na mezkaA vydal se do těch mlžných horKe kterým mě úzká lesní stezkaVedla do dáli za obzor
Nevím co času na cestě jsem strávilA jak daleko jsem mohl dorazitMezek se najednou na cestě zastavilAni se nehnul a odmítal dál jít
Že je jen bastard od koně a oslaSeskočil jsem a vzal tlumok těžkýZanadával a zvíře k čertu poslalA dál jsem pokračoval pěšky
Padla tma a cosi zadupalo v houštíAč jsem byl z té cesty velmi znavenejStále jsem vyčkával a prst na spouštiKdyby se vyřítil ze tmy cayuvey
V dáli zahoukala vyplašená sovaKdyž vzpomenul jsem na Josého slovaRohatý kanec nebezpečnýZačal být i pro mě skutečný
Noční prales podezřele ztichlMěl škodolibou náladuPak jakoby mě nožem někdo píchlHákem mě nabral za žebro odzadu
Byl to dlouhý kel cayuveyeUcítil jsem dech jeho pekelnýJak chrochtá a jak se mi směje A jak se mnou mlátí o kmeny
umíral jsem, krev ze mě crčelaA na další boj už jsem neměl silVepřový čert kusy mého tělaJak prádlo po lese rozvěsil
Kdybych moh‘ radím dobrodruhům A mrtev nelze býti vyslyšenNevěříte domorodým sluhůmPak si džungle další čárku připíše
Kdybych jim mohl něco sdělitTak aby byli skromní nejvíceAby se pralesu nevzpouzeliA respektovali tradice
|
|
|