STOP
Ty slzy do očí vháníš mi zas a já proklínám všechen ten čas.
Všechen čas, kdy mé oči Tě viděly a uši slyšely Tvá bolavá
slova. Já černé klapky na oči přikládám si a do uší strkám
své prsty, abych neslyšela a neviděla Tvoji andělskou tvář.
Hlas se mi chvěje, ale dost zřetelně křičím STOP. Ty v očích
slzy máš a já svoje slova proklínám. Proč ty slzy? Proč ten
pláč? Spletla jsem se v Tvých citech ke mně snad? Ty mlčíš
a pláčeš dál. Objímáš mě a já sama sebe se ptám. Je snad
o co stát? Tvoje vůně do nosu mi proniká a Tvé slzy máčí
mně rameno. Nemůžu se pohnout doleva, doprava ani zpět…
|