Na střechy starých domů prší

i jejich omítky-smáčí déšť

a do oken nám zavání

vzduch studený a svěží

Staré rozvrzané okenice

plné prázdných pavučin

pějou si svoji píseň

světem si letí stín

Pootevřu dveře do světnice

a svíce-jež hoří pomalu

oslněna světlem od měsíce

plamen se uklání ke stolu

Noční můra

jenž dovnitř vlétla

a ukryla se před deštěm

kamna jsou plná žáru

všichni si tančí pod světlem

Jak noční můra

jenž vlétla sem

ukrýt se do sucha

před deštěm