|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Sníh obléknutý do mlžnatého závoje z oblačných, šedých cárů křupe omrzlinou do taktu tuláka, který se vydal projít se lesem a pokochat jeho vůní.
Na stromech ještě visí omrzlé nudličky sněhových čepic jak se je pokoušelo svléci včerejší slunce svými paprskatými šlahouny, které se cpaly mezi větvení.
A právě snad proto:tajemné ticho, které se zdálo být zlověstné chladem najednou začíná nabírat nový směr:
Únor bílý-pole sílí, po dubnu březen, za kamna vlezem, přijde pak duben, ještě tam budem....
Ale sluníčko napsalo vzkaz: Budu sem chodit čím dál víc a budu psát jaru básně, a šeptat je krajině dokud se neprobudí opravdová Vesna
|
|
|
