Musím přiznat, že si nenechám ujít životní projevy Josefa Kurvy, zde na Totemu. Tento Člověk mně krmí pořádnými dávkami emocí. Mnohokrát jsem uvažoval, jak bych ho slovem na míru po zásluze ponížil, nebo napravil. Podle toho v jakém jsem byl rozpoložení.  Vymyslel jsem bezpočet strategií, bavil se, když se do něj někdo dobře trefil. Skládal jsem v hlavě jeho profil, a bezpochyby objevil i některá slabá místa k použití. Teď je mi stydno. Utkávat se s ním na veřejném místě z bezpečí domova s podporou většiny, bylo by zbabělé. Je snadné to nevidět, tváří v tvář jeho nenasytné zlobě.

     Skutečnost je taková, že nyní stojí proti obrovské přesile. Je pochopitelné, že bojuje tak zarputile, neboť má srdce vítěze. Jeho zbraně jsou vskutku odporné. Leč, ukázal je všechny. V tom spočívá jeho poctivost. Bije se jimi jako lev. Snad o to víc, čím jsou tupější.

     Avšak ten boj, už přestává být zábavný krutostí i vtipem. Další oběti už jsou nejen zbytečné, ale i hloupé.

     Josef Kurva nás přišel učit pochopení a toleranci, pokud chceme. Představil se nám ve své ryzosti. Jestli je tak spokojený, nebo ne, je jeho záležitost. Stejně jako každý, prožívá dnes to, co si včera připravil.

     Josef Kurva je silný stimul k univerzálnímu použití. Nechť si každý vybere sám, co jím bude posilovat.

     Josef Kurva, ať se nám to, nebo jemu, líbí, či nelíbí, je náš.

…a měl by se přejmenovat. Nechce se mi říkat mu Kurvo.