whispermoonlite (Občasný)

tímhle výkladem potvrzuješ fatální podřízenost vůle postavy vůli matčině. - napadá mě, že ten vzkaz je v tom takový "kafkovský", jestli Ti to něco napoví. - Kafkovy povídky jsou často groteskně absurdní právě v tom, jak postava dělá všechno proto, aby si potvrdila vlastní vůli (viz i zde - záměr vzdoru, pomsty), ale její počínání dopadá zcela opačně a je neuvědomělým stvrzováním vůle cizí moci nad sebou a citové připoutanosti k osobě, která k ní naopak může být zcela lhostejná, pokud jí nejde o uplatňování čistě egoistických potřeb. - proto jsou Kafkovy postavy v jádru groteskně tragické. - no a nějak takhle dopádá i Tvoje ženská postava zde (a myslím, že rozumíš, protože Tvůj výklad postupuje stejným směrem).

možná, že ani ta Tvoje postava nemohla dopadnout jinak. - ten vzkaz potvrzuje, co rozebírám v předchozím komentáři. - zdá se mi, že jediná alternativa byla se vzepřít, skutečně vzepřít matčině vůli jiným způsobem. - takhle předepsanou sebedestrukcí se nelze grotesce vyhnout, jakkoliv je v jádru tragická. - avšak je to psychologický mega problém :). ani Kafkovy postavy z něj cestu ven nenašly. (doporučuji "Popis jednoho zápasu", v němž je tenhle princip obnažen na kost)

pokud jde ještě o možnou mylnost vzkazu, asi nakonec nebude mylný vůči přesvědčivosti psychologie postavy. - avšak je nutno počítat s tím tragi-groteskním posunem. - a říkal jsem si, zdas to tak chtěla, nebo ne. - zda ten vzkaz není mylný vzhledem k Tvému záměru. -

jádro je v tom, co tím vzkazem z postavy děláš jako autorka. - postava si sama vzkaz vybrat nemůže, ani se nemůže sama vytvořit, nebo napsat. - pokud si jsi jistá, že vzkaz Ti do textu pasuje v tom znění, jak byl napsán, není co měnit. - tohle už je technická záležitosti, tj. jestli prostředky, které jsi použila, dělají to, co mají. - je to tedy debata o fungování vyprávěcích prostředků, spíš než o významu, zda měl být modrý, nebo červený (i když jsou to propojené oblasti, pochopitelně).

je čím dál víc vidět, jak tahle povídečka zabírá do hloubky.