|
|
|
Vliv mladých holek na zralé muže... Autor: dandylion (Občasný) - publikováno 6.7.2000 (23:55:25), v časopise 10.7.2000
|
| |
|
Tedy nutno úvodem prohlásit, že mé projevy jsou pouze a jen zplašky mých subjektivních soudů. Ne, nebudu zapírat, že mé unavené oko si rádo odpočne na křivkách, které se mi zdají postupem času "čímdáltímvíce" nepřístupnými a tudíš tajemnými. Cítím v mém pohledu trochu nostalgie , trochu lítosti a rozhodně ne jásot, že jsem dozrál v muže nejlepších let. Právě tyto křivky nutí jednoho k neobvyklým úkonům, jako je křečovité zatahování břicha, rádoby vyzývalé žvíkání orbitky, žovialně světácké chování, honosné modifikování sporadického porostu lebky, čímž se onen stává ještě směšnějším než kdykoliv dříve. Křivky mladé holky jsou nasyceny toliko energií, která se zralému muži již nedostává v patřičném množství a proto tuto touhu po ní kvantově umocňuje. Kategorická prohlášení tipu " já bych jim ještě ukázal, že nepatřím do starého železa... Mě někdo bude srovnát s nějakým mladým blbečkem , pcháá.", obvážnější " ječela by ,až by jí z nosu vylítla nudle", končí nezřidka totálním fiaskem a suicidními depresemi. Bod mého pozorování se vzdaluje úměrně dospělosti mých dcer. Při odpočívání mého zraku na křivkách mladých holek je pravidelnou ránou pod pás sakramentální zjištění, že mnohé nositelky křivek jsou již mladší než mé něžnější potomstvo. Při Lennonově písni "A Happy Xmas / Was is over" mi vždy ukápne slza, neboť bitva o křehounké, provoněné négligé je skutečně over. Ne, nenamlouvám si, že mohu skotačit a bláznit po boku hladé holky. Jen kdyby šlo, zapojit do některé z nich komunikační kabel a odčerpat alespoň trochu té bezbřehé energie, elixíru mládí.
Zdám - li se někomu posmutnělý, je to spíše smířenost s nezastavitelností času. Blazněte mladé holky, jančete, jančete tak jak vaše matky kdysi jančily i pro mě. Nebudu kvůli vám již tajit dech, ni zatahovat břicho, vyžaduje to mnohem více energie, než setřít slzu ze tváře.
|
|
|