|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
(ze života se stala akademická otázka,
na níž je mnoho teoretických odpovědí)
Už nikdy nesmíš být dost nazpátek
Aby nás nebylo vidět daleko
Unést se napadlý andělskými nápady
A návrat nemožným se zdál
Hluboko od břehu v záškubech oškubaných hus
(jež tak krásně se snáší jak sněžný smích)
Končíš směšně potopen a sám
Nasáklý, prosakující, kujný již plaz
Ta hlubina studí jak nasládlý stud
Siré stěny bezokenních dnů a zazděných vět
A tvárných očí bez tvaru nateklých ven
Smějících se bestií v lisu výstavných těl
Dalece lstný šelest kosmických sil
Nepolapeně seškrábaný dehet dní
Těžce nabytá bída touží nabít zbraň
Jak skvrna na kráse být svůj
Dětsky tyranský smích pískovišť
Hlad, jenž nelze uplatit
Po lásce nebo tak
(mít slušnou sbírku
nalepených z cest)
|
|
|