Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 11.11.
Martin
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Předmluva z kolekce Křečkování
Autor: tatokalan (Občasný) - publikováno 6.11.2002 (00:38:03)
další>

Křečky chovám už od svých 18 let, když jsem několik let předtím strávila vymýšlením nejrůznějších fíglů, jak přesvědčit rodiče, aby mi dovolili alespoň tohle malinké zvířátko. Dokonce jsem došla tak daleko, že jsem si chtěla asi v 15 koupit nějakého tajně, přinést ho domů a tvrdit, že jsem ho našla na ulici, ale tušila jsem, že u mých vysokoškolsky vzdělaných rodičů by tento argument jen těžko obstál.
Možná se divíte, proč mi rodiče nechtěli zvířátko dovolit. Nebylo to jako u většiny rodin, kde se někteří členové, zvláště rodiče, podobných chundelatých kuliček štítí, ale prostě v bytovce sice 3+1, ale s bídou 40 m2 není taková legrace najít místo na dost velikou klec s křečkem (když ta rodinka k tomu vlastní příšerné množství knížek, gramodesek, kazet a hudebních nástrojů). Oni sice křečci zas tak velcí nejsou, ale když se přepočítá minimální rozměr klece vzhledem k jejich velikosti na lidská měřítka, je to jako kdyby člověk vegetoval v jednom pokoji o velikosti již zmíněného bytu. No, kdyby člověk měl mít v tom pokoji kolečko na běhání, do kterého by se měl vejít, tak už by si mohl rovnou vyrazit do parku postavit ruské kolo...
Ale zpět k tomu, jak se mi povedlo postupně „zakřečkovat“ celý byt. Začalo to již zmíněným mnohaletým žebráním a když se mě rodiče ptali, co bych chtěla k narozeninám, které mě přesunou mezi dospělé, vyrazila jsem jim dech, protože jsem nechtěla ani zlato, stříbro a drahé kamení, žádnou večeři při svíčkách v luxusní restauraci, ani příšerně drahé šaty nebo boty či cokoliv jiného ale ................................................ křečka! S tím, že za peníze, co jsem dostala od babičky, mu pořídím klec a potřebné vybavení! Rodiče zůstali totálně paf, ale nakonec kapitulovali. Takže jsme vyrazili do nově otevřeného obchůdku, kde nás naprosto uchvátil jeden chlupaťoučký a zvědavoučký exemplář s hnědýma očičkama, který se ihned hrnul prozkoumat ta velikánská zvířata, která z něj byla úplně mimo, jak byl nádherný. Takže jsem se stala hrdou majitelkou prvního křečka, ale to už je jiný příběh, aneb – pokračování příště, nebo taky – televize .... uvádí 1. část seriálu KŘEČKOVÁNÍ. Tohle berte jako pilotní film. :-)

undefined



Poznámky k tomuto příspěvku
Martin (Stálý,Redaktor) - 6.11.2002 > Jej, ten je pěknej:-))) Víš, když mi bylo asi šest, takto jsem se ségrou vyškemral taky dva křečky a tak jsme po osm let měli v bytě někdy i dvacet podobných hlodavců, prostě se jim dařilo:-) Jsou tomu asi tři týdny, co jsem byl takto na návštěvě u kamaráda a ten, že se mu narodilo 10křečků a zda dva nechci. Nejdřív jsem si říkal, že přeci jen, když máme doma už dva psy, dvě želvy, dva papoušky a krysu, že už zas přijít ke křečkům je drsný, ale nakonec, když jsem u něj byl tak hodinu, u mne dva skončili v kapse. S přítelkyní jsem je pojmenoval Čuk a Gek, podle toho polského kresleného seriálu a tak po patnácti letech máme doma křečky zase:-) Těším se na pokračování:-)
Body: 5
<reagovat 
stanislav (Stálý) - 6.11.2002 >
Body: 5
<reagovat 
Viv (Občasný) - 6.11.2002 >  Jéééé, to je jak u nás doma :o))). Ten je slaďounkej - hi :o). Mně kamarádka nekompromisně přinesla morčátko, pak jsme si pořídili zakrslého králíčka a pak jednou, když jsme šli psovi pro ňamku - odnesli jsme si slečnu zakrslého králíčka. Takže jsme měli páreček a protože nám to přišlo sobecký bránit těm dvěma ve sblížení - narodilo se nám miminko. Protože jsme nenašli nikoho, kdo by ho měl rád tak jako my, máme tedy tři kotce se třemi zakrslými králíčky - jeden kotec s morčátkem a pejska :o)))). V paneláku 3 + 1 a vlastně jsme jim všechno podřídili. Máme skoro všude dlažbu, jenže jsme zjistili, že králíci nemají odrazovou plochu pro skákání na sedačku, tak jsme postupně dokupovali koberečky, kam se dalo a teď - po 3 letech jsme museli koberečky vyměnit za nové. Jestli budeš mít čas - mrkni se na internetu na stránky psouna prériového. Je to taky hlodavec a po tom já toužím už pár let. Ovšem - to bych se asi musela vystěhovat z ložnice. Ale je k umačkání - fakt :o) Taky se těším na další díl tvého vyprávění :o)))
Body: 5
<reagovat 
tatokalan (Občasný) - 6.11.2002 > No, já jeden čas měla doma čtyři klece s křečkama, z toho tři ve svém pokojíčku, takže v noci to byl parádní rachot. V současnosti mám dva křečky (třetí mě bohužel před měsícem opustil), dvě akvária s rybičkama a pejska (jezevčíkobíglodobrmana). Kamarád si ze mně dělá legraci, že mi chybí ještě želvička (jsou strašně krásný, ale už je fakt nemám kam dát), had (kdybych věděla, že mi ho nesežere pes nebo naopak, tak bych ho taky měla) nebo papoušek (stačí když doma kvílím já s kytarou, natož kdyby tam kvílel ještě pták). Ale je fakt, že křečci mi přirostli k srdci nejvíc, dokonce jsem měla i křečky, který jsem chodila venčit před panelák, když jsem šla pro eko vodu - ale to se nechte překvapit :-)
<reagovat 
fungus2 (Občasný) - 6.11.2002 > Za jedna.
Body: 5
<reagovat 
čtenář GinoHasler - 6.11.2002 > Gratuluji, taky jsem ho kdyyyysi mel; chce to stale cistit klec a vetrat, jinak... ted chovam jen ptactvo, pred casem k nam zacala chodit v noci vacice, tak jsme ji krmili psim zradlem...nedavno prisla s mladymi na zadech...roztomilost sama.
Body: 5
<reagovat 
barlach (Občasný) - 6.11.2002 > Týjo já chci taky křečka :-) Ale nejsem vůbec doma a nikdo by se mi o něho nestaral :-( Takže teď Ti nezbývá - jestli nechceš abych smutnil - psát dál.A to rychle :-) moooc pěkný.
Body: 5
<reagovat 
tatokalan (Občasný) - 9.11.2002 > Původně jsem myslela, že vyprávění dokreslím o vlastoruční fotky, ale kámoš se scannerem je trošku pomalejší, takže budou muset asi zatím stačit fotky z netu. Achich, ale tam určitě neseženu fotku křečka na dortu nebo jak si rozbaluje vánoční dárky :-(
<reagovat 
Vea (Občasný) - 20.5.2003 >

Taky sem mívala postupně pět křečků , ale teď sem šťastnou majitelkou(někdy mám spíš dojem, že otrokem) dvou degusáků, dvou pískomilů a jedné kočky.V křeččích se naopak zhlídl můj přítel a už půl roku jednoho chundelatýho broučíka vlastní.

A až se podaří mít vlastní byteček, tak se chystám rozšířit chov eště o zemní veverku a možná i myšku, uvidíme...

Jinak pěkné povídání, takže du na další díly

 


Body: 5
<reagovat 
čtenář Jeane - 22.7.2005 > Asi tak ve 12 letech jsem si křečka tajně propašovala domů, kde přes den bydlel v pětilitrovce, asi po 14 dnech byl odhalen a tak dostal akvárium, které zůstalo po rybičkách (fungovalo 5 let) a na dva a půl roku se stal mým mazlíčkem.
Přeji hodně radosti.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
(1) 2 3
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter