OBRAZŮM

Dívám se na vás chvilky mé radosti,

dívám se na vás s mizící starostí.

Vzpomínkami krátím ten smutný čas,

zřím vás i slyším váš tichý hlas.

Co vše je za vaším stvořením,

radost i smutek i chvíle dvoření.

Jiný příběh, toť každý je z vás,

dýchá z vás teplo i zimní čas.

Ve vašich křivkách i v dálných krajích,

pohled se utápí a dech se tají.

Vy jste život okrášlený v rámech,

vy jste sluncem v mlžných mých ránech.

S vámi i ve vás jen budu snad žít,

s vámi a jen ve vás budu si snít.

Buďte mým poselstvím, buďte mou řečí,

buďte i útěchou, když duše brečí.

Vy duchem jste stejné, ať velké či malé,

ať zdobíte komůrku, či záříte v hale.

Vy strážci mých nálad i strážci mých citů,

schovám se za hradbou vás pestrých štítů.

Chtěl bych;

… do světa volat i konejšit skrze vás,

a snad i uchovat mých rukou hlas…