slečno, smějte se za mě, já už nemohu..
v kadani na rohu
je úplně jiná hospoda
nežli ta
ve které jsem byl
vstoupím
na stole zastřelený puškin
- co je mi do toho?
ptá se fistulí lermontov
a čistí učebnicí fysiky
svrchníky vejdouvších
tady bude dobře
ptám se imperativně
a poroučím si raději silné pivo
(dát si desítku je jako jezdit na letních táborech trestná kola)
chlapi si sednou
objednají
a hned vecou
- ty mi chceš říct, že avogádrova konstanta se v zakřiveném prostoru nemění?
odběhnu od rozdělaného puškina
- chlapi, serte na to
jenže od třech třešní automatového zátiší slyším
- čas nikdy nebyl vektor, ty debile!
- chlapi, serte na to, bude průser
a odbíhám k platinové brunetě na bar, která objednává panáka za pohled
byť jen letmý
- bavte se raději o práci
ten večer jsem odešel
zahalen učebnicí fysiky
zatímco lermontov
tavil hvězdám pověst
v podpaží
nedopnutého svrchníku
|