Slzy z očí utíkají,

stíny

sliny

v ústech zalykají...

Tma se bojí-

jenom stojí...

Stíny na stěnách

mizí v proměnách...

Mám ruce v kolenách,

ze slz je hrách,

co tiše buší na zem...

Co vlastně jsem?

Vidím malý vůz...

Urazil takový kus

a já se na něj dívám...

Snům jemně stírám

jejich stíny,

polykám sliny

a sbírám korálky...

Dívám se do dálky,

stíny utíkají,

světla hvězd promítají

jejich cesty...

Žes ty

mi neřekl pravdu....

Malý vůz je kočárkem,

hvězdná noc

pěna se džbánkem...

Chtěla jsem moc?....

Dívám

se do dálky-

co dělám?

Sebe se ptám....

Sbírám korálky?

Slzy?

Sliny?

Co polykám?

Co když utíkám

jako stíny,

jako noc?

Prosím,pomoz....