|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Na vlně sexuálního stereotypu Autor: Bunny (Občasný) - publikováno 24.7.2009 (19:32:59)
|
| |
Na vlně sexuálního stereotypu
Bylo úterý ráno a já měl být zase jednou za týden odměněn. Mezi čepelemi rolet probíhaly první ranní paprsky, které v mé přítelkyni vyvolávaly příslib krásného dne, zatímco mě nestydatě připomínaly blížící se budíček. Znechucěně jsem se natáhl po telefonu, abych zjistil kdy se ta poklidná cihla ležící na nočním stolku promění v běsnící bestii co mně v lepším případě přivede k šílenství a v horším vyžene z postele. Zbývaly dvě minuty. Jedinou útěchou mi bylo, že v porovnání s filmovými hrdiny sedícími nad podstatně výbušnějšími hračkami jsem měl spoustu času. Škoda ho nevyužít. Ještě rozespalé oči začaly sondovat notoricky známý pokoj a zastavily se až na mé notoricky známé přítelkyni. Přesněji řečeno na jejím zadku. Zpod lehké noční košilky, která v duchu hesla oblečená-neoblečená byla téměř průhledná se rýsoval její ještě neopálený alabastrově bílý zadek. Celou, na pohled velice vzrušující podívanou doplňovala černá tanga. Ten provázek tam ležel jako demarkační čára mezi oběma půlkami a ve mně vzrůstal pocit, že bych měl tuto tenkou hranici odstranit. Snažil jsem se bránit svým nízkým choutkám, v hlavě jsem už viděl své, velice specifické vyobrazení scény z Šípkové Růženky. Samozřejmě šlo spíše o reminiscenci na péčko. Ovšem pohádkový scénář nebyl jediný. Byl tu i druhý, laděný spíše do tragikomedie, kdy hlavní hrdina se sklopenou hlavou přijímá hromobití své milované o tom, jaký je úchyl a jak se kvůli těm jeho prasárnám ani nevyspí. Naštěstí rovnováha není pro člověka typická, takže čím více krve se žene do rozkroku tím méně jí je v hlavě. Mozek se tedy rozhodne kapitulovat nad teoretickými úvahami zda se pokusit o koitus a prostě souhlasí. Naneštěstí mé dvě minuty uplynuly. Budík se rozeřval a akční hrdina to měl za sebou. Naštvaně jsem chňapl po telefonu, vypnul to šílený vyzvánění a znovu ne zrovna něžně ho uložil na noční stolek. Moje rozespalé zlatíčko pomžourávalo a výrazem v obličeji mi dávalo najevo, že se hned po ránu chovám jak idiot. Než jsem stihl zformulovat nějakou adekvátní obhajobu, vylezla z postele a začala ujíždět na vlně každodenního stereotypu. Ležel jsem a poslouchal zvuky, které se ke mně nesly v přesně daném pořadí. Nejprve vrzající dveře do koupelny, pak zvuk splachovadla, zase koupelnové dveře, tekoucí sprcha a nakonec hukot rozhycované varné konvice. Přesně jako vždy, někdy si říkám, že bych měl stopnout časové intervaly mezi jedontlivými zastávkami. Dveře do pokoje se otevřely a vstoupila moje milovaná. V každé ruce drží šálek čaje a na tváři ji hraje šibalský úsměv. Opatrně položila hrníčky na stolek a jen tak mimochodomem prohodila, že čaj je ještě horký. V tu chvíli jsem si uvědomil co je za den. Je úterý, navíc úterý ráno a to dle týdenního harmonogramu znamená legální -povinnou soulož. V tu chvíli jsem si docela přál, aby mi znova začal na celý pokoj ječet telefon. Bohužel nezařval a tak jsme spolu jako každé úterý vzdávali hold všem misionářům. V jednu chvíli jsem se přistihl, že přemýšlím jaký druh aproximace využiji ve svém projektu a moje milovaná se zrovna tvářila jakoby vybírala novou barvu na zeď. Čaj už dávno nebyl horký a tak jsme seděli vedle sebe, pomalu ho posrkávali a se zaujetím sledovali studio 6. Vlastně se docela těším na další úterý.
|
|
|