Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 13.11.
Tibor
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Katarze
Autor: A.P.D. (Občasný) - publikováno 14.6.2000 (19:35:16), v časopise 19.6.2000
Proč je v lidech tolik zloby, zášti a nenávisti, proč se navzájem okrádají, podvádějí, vraždí. Kde se v nich bere ta zoufalá nelidskost?! Proč je mír a pokoj udupáván válkou, proč lidé trpí pod krutovládou jiných. Proč je svět takový. A je pouze takový? Ne, není! Svět byl stvořen Bohem a i přes všechno zlo na Zemi, svět není peklem. Někdy mi však připomíná očistec.

Poslouchám hudbu z Titaniku, a přitom na mne doléhá ta nesmírná tíha morální špíny kolem mně i ve mně. Sahám až na dno svých sil, až na dno svého srdce a nechávám promlouvat svou duši - své svědomí. Zmocňuje se mně ohromná síla, mám pocit, jakoby se mé tělo obrátilo naruby, neuvědomuji si nic kolem sebe, dostávám záchvat zoufalství, prázdnoty a ohromné bolesti z každého detailu mého života, který mne nějakým způsobem poznamenal. Zalykám se pláčem, křičím a téměř se zmítám v křečích. Dostávám se až na dno svých sil, ale zároveň vše, co se ve mně nahromadilo, veškeré city, které jsem musel skrýt, mají volnou cestu z mého nitra ven, osvobozuji se od nich a zároveň se od nich učím, snažím se jim porozumět.

Hudba doznívá a já ležím na podlaze, tvář mokrou od proudů slz a vlasy slepené potem. Nehýbám se, jen sem tam se projeví doznívající záchvěv těla. Přerývaně dýchám. Vracím se zpět z daleké pouti, klidný, vyrovnaný a posílený. S každou vteřinou se do mne vlévá vodopád nových sil, touhy a odhodlání čelit tomuto světu láskou. Láskou, kterou mám v srdci, a která je mocnější nad všechny zbraně, láskou, která stejně nakonec, spolu s pravdou, zvítězí nad lží a nenávistí. Já tomu věřím, tato víra mi pomáhá žít, tato víra je můj život. Čas a lidská láska často musí zhojit rány lidmi způsobené. A proto: „Kdybych lásky neměl, zač bych stál!“


Poznámky k tomuto příspěvku
Martin (Stálý,Redaktor) - 19.6.2000 > S uvodem nesouhlasim, dle meho nic o te nenavisti neni zas tak durazne pravda, lide radi vidi jen spatne veci a jeste radeji o nich mezi sebou mluvi. Kazdy z nas touzi po lasce, kdo by touzil byt nekym nenaviden. I kdyz pripoustim, ze se valci a nenavidi, ale dle meho se vice miluje, to je mozna tak trochu ode mne neivni nazor, ale verim mu. Nicmene mnohdy v mem zivote jsem si vsiml jedne takove veci. Kdyz s nekym mluvim, rekne mnohdy o sobe, ze treba k necemu prisel "pod rukou :)", ale malo kdy se chlubi s tim, ze v McDonaldu venoval do psa pro slepce dvacet korun. Nekdy je v tom skromnost, ktera je jedine dobra, nekdy vsak pocituji, jakoby se kdosi stydel za to, ze nekde nekomu mekce pomohl a prokazal dobrodini. Libi se mi, ze na sebe neodkryvas ani chvalu, ani nic zoufaleho, ale svuj pocit, ktery alespon na mne pusobi moc uprimne. Libilo se mi moc.
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + sedm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter