Vyznání nezávislého básníka z francouzské vinárny
Vrchní !
Dolejte vína do džbánu
ať cítím ducha Champs Elysées
Dnes zase mysl má veselit se chce !
A v moři alkoholu, drog, sexu nezávazných radovánek
utopit chmury všedního dne
Barev spletité čmouhy tahu štětcem Andyho Warhola
jenž rozjařeně tančí v bezstarostném oparu
světské zábavy
když sedím se svými přáteli
a hašišový dým hledá cestu do mé mysli
Kterak plynou ideje čmárám po ošuntělém papíru
příběh své zkrachovalé existence
a ještě mladá královna Noc br
nká
na nervovou strunu Štěstí otrhance
avšak rozezvučí orchestr akordů paní Deprese
momentem jenž víno zrádné jako úsměvy přátel
vytrácejících se od stolu
falešné jako vlhký klín příští barové známosti
jako pocit trhající od eufórie mou duši zpět ke dnu
os
vobozujícího a svazujícího účinku
afrodiziak zapomnění
Taký jest život bídného tuláka
Po orgiích odcházejícího dne odpálím posledního jointa
a přemýšlím
o spořádaném životě
finančním zajištění
a směru společenského bytí
Nechávám si zdát sen
kde režisér Náhoda přiřkne mi jinou roli
navzdory tomu vím
nikdy bych úděl svůj neměnil
za nejplnější džbán vína
Snad jen občas
se trochu zasním
Sním o tom
že
už nikdy nebudu psát
podobný pseudonezavislácký sračky plný pokrytectví
jako je tahle mizerná vykalkulovaná báse
ň
ve stylu, kterej umí naprosto každej
a z kterýho zvracím