|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jdu Jde za mnou Otočím se Běž domů povídám Zavrtí ocasem Jdu dál Jde za mnou Jsem doma Sedí vedle mě a pozorně mě sleduje očima Nejsou to psí oči Každý den odcházím ráno a večer se vracím Jde pořád za mnou a sleduje mě očima Nakrmil bych ho ale nežere Jen vrtí ocasem Je veselý jako štěně ale nežere Na zahradě jsem začal nacházet mrtvé kočky Byly roztrhané ale nechyběl ani kousek Zakopávám je dozadu pod kaštan Sleduje mě pozorně očima Nejsou to psí oči V noci něco zakouslo sousedovic vlčáka Sedí vedle mě Když na něj promluvím vrtí ocasem ale žrát mi nechce Už dva týdny mi nepřišlo nic do schránky Volal jsem na poštu Prý si mám jít dopisy vyzvednout sám Jak ti mám říkat? ptám se ho vrtí ocasem a snad jako odpověď nebo aby mě pozlobil trochu zavrčí Má velké ostré zuby Vrtí ocasem Dívá se na mě Nechce žrát Dívá se na mě Ale nejsou to psí oči
Ne, vůbec to není tak jednoduchý. Ani v pokoji, ani opřený o stěnu chodby, ani před barákem na zemi. Hledal jsem už snad všude, po kapsách, v taškách které normálně používáš, díval jsem se do peněženky (přiznávám - i do tvé) a do diáře, jenž ovšem zeje prázdnotou. Prolistoval jsem už dobrou půlku knihovny. Telefonoval do ztrát a nálezů. Prohrabával všechny šuplíky v dílně. Volal jsem přátelům „Nevíte, kde je?“, i těm, k nimž jsem vždycky zachovával jistý odstup a oni mi opláceli stejnou mincí. Google mi sice dal nějaké indicie, ale nevedlo to nikam. Překročil jsem hranice studu a ptám se už i cizích lidí – cestujících v autobusech, prodavaček u pokladen, operátorů když nečekám na přepojení, dětí na hřišti se neptám zato hovořím s jejich matkami a ani ony, přestože matky vždycky ví, neví. Ve sklenářství je inventura. Snaha vzpomenout si co bylo před týdnem před čtrnácti dny nebo dokonce před měsícem je marná. Až budeš mít čas zeptám se tě taky. Nechci rušit. Ztrácím trpělivost. Někde být musí. V jedné zoufalé chvíli jsem zvonil na domovní zvonky a ptal se, pokud byl někdo náhodou doma. Hledal jsem snad už všude. Ne, vůbec to není tak jednoduchý. Tak jednoduchý to rozhodně není. Zítra se tě zeptám taky. Když budeš mít kdy.
|
|
|