|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Sedím v klidu a ve tmě
polykám sliny
trochu upravuji sed
abych rovná v pohodlí byla,
pozoruji svoji mysl
nechav se částečně unášet
jedním konceptem za druhým,
stop!
zní to jako výbuch-
-před popravou!
trochu barev v té tmě
tetelí se ubíhajíc,
kamsi
do prostoru
kde si pro své štěstí každý sáhnout smí.
odpoutaná s hlavou v oblacích,
mezi mraky proplouvám
v klidu a šumění vlastní krve,
s nohami přikovanými k zemi!
pocit bezpečí,
v bezbřehé blaženosti...
s pronikavým nádechem vzrušení
to vše bez posouzení,
jen o tom vím,
ševelí to v srdci,
kde tep je bubnem
s tempem ticha vědomých!
|
|
|