Tiskař

cosi mě tíží
a proto znovu uchyluji se
do dílny nad dřevěný rám
posbírat zbytky ocelových kulek
abych zas vysadil
růže z jara

je třeba pěstovat květiny

nejprve si umyji ruce

venku je trochu chlad
co trochu spadl

asi z hvězd
uprostřed noci podzimního nebe
v šest

voní tu listí
kousek za dveřmi je sad
a ruce pro přítele
jež chtějí objímat
ty tiskni
ty tiskni

dokud neochabnou
a´t jsou vřelé

(jsou to důležité drobnosti)
(je třeba pracovat)

pod černou lampičkou
je dubová deska stolu
na ni si pomalu vyskládám
kus života


jako je hrníček s čajem
tužka, blok
vzpomínky na spolužáky
a pravítko
s úhloměrem na přesrok

pak utřu si ruce do hadru
co je od barvy a vazelíny

abych měl čisté dlaně
ne všechno špiní
a všechno není čisté

a ne všichni kominíci

jsou i optimisté



(i když nosí štěstí)

(je pěkné vážit si kominíků)



Je příjemné mít všechno připraveno

Ze tmy vchází pod světlo

Jen ruce

Ten zbytek není vidět



Musím být pečlivý a přesný

a tisknout

Upřímně a pravdivě



Když cosi tíží

Uchýlím se sem

Do dílny nad dřevěný rám

Posbírat střípky

A vysadit růže

K pomněnkám