|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
ruce má zkřehlé, ticho je tmelí v jediný symbol, uprostřed cely v jedinou krůpěj víry a naděje jako když námořník na moři zapěje píseň o vzdálených písčinách břehů píseň o pevnině bez dohledu
v dlani má srdce kroucené z ocele mozoly, kořeny květů po letech služby vše co mu zbylo dna rukou na fleretu
v dlani má srdce vyrvané z horniny kus jantaru prostého chleba kéž slunce ti nazítří prostřelí slabiny až půjdeš od oběda
až půjdeš od kaple uličkou kolem zdi kam ptáci neletí kam ptáci neletí kol té zdi pokryté divnými nápisy psanými arkebuzou
ruce má zkřehlé, ticho je tmelí v jediný symbol, uprostřed cely v jedinou krůpěj víry a naděje jako když námořník na moři zapěje píseň o vzdálených písčinách břehů píseň o pevnině bez dohledu
však dnes ještě slunce zapadá nad atlantidou dnes ještě ptáci dlaní nespočinou |
|
|