Zase vstávat, vstávat zase,
to je práce po ránu,
já jsem línej jako prase,
dlouze se pak protáhnu.
Do budíka praštím pěstí
a do práce vyrážím,
nezaspal jsem - to je štěstí
a co k jídlu? -uvážím.
Dorazil jsem a už opět sedím,
práce? - počká!
Skrze zuby cedím a do prázdna hledím,
mistr se sotva dočká.
Konečně je svačina,
to se pěkně nacpu,
a už to zase začíná-
-na pracoviště nástup.
Tak si přečtu noviny,
kéž by už byla "padla",
jsou tam samý koniny,
že prý: "Z věže spadla".
Teď už dělat nemá cenu,
zahálet je psina,
stejně čekám ňákou změnu,
ta zas byla dřina!
|