Proč vítr duje venku za mříží,
tam, kde se nikdo neohlíží na sebe, v sobě
proč déšť taje na nás, kam příjde,
pak vezme nás s sebou nebo
hodí za hráz, na skálu větrů,
kde se samy zrodily, aby v nás naději zapálily,
tak tomu se věřit nedá, chci aby sis obul
klobouk na nohy,usedl s námi na vítr a letěl s křídly
na skálu větrů, kde se samy zrodily, aby v nás naději
zapálily.Cítím vůni, chci víc, líp... pro mě, pro tebe
...pro nás všechny
Hvězda vzdálená zase začla svítit,
svítit pro mě nejen podle,
svítá, kuře lítá, vítr přestal dout, ani se nezul tak proč?
Proč se nesmím ptát? Jak a proč je to tak, kam odletěl pták..
tam, kam chceme i my!
a vítr přestal dout.
|