Ta první
Noc voní po fialkách.
Ubíjející prázdnota,
samota neznající včerejšek či dnešek.
Duchové zemřelých straší kol zříceniny.
Konec bez konce svíjí se v křečích v kostele.
Zatrpklá skleroza usedla v lese na pařez.
Cenzura necenzurovatelná
mě někdy nutí dělat to, co nechci.
Smát se. Plakat.
Řvát na ptáky.
Cenzura necenzurovatelná
mě nikdy nenutí dělat to, co chci.
V pravé poledne lež vytasila na mě kolt.
Zády jsem se k ní otočila
a v míru otevřela dveře do školy.
,,Přeji pokoj tomuto domu."
Noc voní po fialkách.
Opilá prázdnota,
samota znající budoucnost.
Duchové zemřelých kají se za hříchy
z předešlých životů.
Konec bez konce soustavně vyrušuje
na hodině náboženství.
Zatrpklá skleroza vzpomíná,
jak s duchy a Koncem bez konce jela do Edenu na exkurzi.
Vodopád slz,
sopka zvědavosti,
hora výsměchu.
Duše a černý kocour s bílými drápy
převrátili misku na mléko.
Konec bez konce a duch zemřelého zpytují svědomí
nad hrobem partyzána.
Skleroza předčítá v Edenu hadovi
z knihy vázané v zlaté kůži
myšlenky nového Demagoga.
Noc voní po fialkách.
Ukradená prázdnota,
samota vladařů a králů neznajících se k činu.
Loutkář rozepsal na papyrus pro duši a černého kocoura s bílými drápy monology.
/ Na světovém jevišti jesště scházejí přebytečné kulisy./
Konec bez konce a Demagog prosí Boha o křest.
Skleroza a duch zemřelého žádají Ježíše o zapůjčení kříže,
na kterém chtějí Spravedlnost ukřižovat.
Vodopád slz,
sopka lítosti,
hora nedotknutelnosti.
Eskymáci vysekali z ledovce lodní zvonec.
/Slavnostní fanfáry o zkáze Noemovy archy
dávno pohltil čas/.
šaman na tamtamy vybubnoval Morseovou abesedou ,,Smrt".
Kněz a Merlin čekají uvnitř Mayské pyramidy
na příchod oranžových bytostí.
Noc voní po fialkách.
Bláznivá prázdnota,
samota ochraňující píseň,báseň a lásku.
Gazela v trávě odpočívá.
Tamtamy zní pralesem.
Oranžové bytosti se koupají pod vodopádem slz.
Loutkář,duše a černý kocour s bílými drápy
rpovádí výzkum jícnu sopky lítosti.
Konec bez konce,duch zemřelého a Demagog na hoře nedotknitelnosti
staví srub.
Noc voní po fialkách.
Gazela v trávě odpočívá.
Melodii lodního zvonce
si oranžové bytosti tiše prozpěvují
a šaman tuto báseň bubnuje na světovém jevišti.
Vážený čtenáři, budu teď publikovat na těchto stránkách postupně
básnickou sbírku Oratoriu z roku 2000 květen-červen.
Je to 24 básní. |