Táborák.

Táborák už zhas­‘,vzlétlo jisker pár,

tma teď dělí nás sedím tiše dál.

Nevím, zdali jsi to poznala,

že má píseň Tobě patřila.

Každý tón se pro Tebe v srdci narodil,

kytaru jsem na dnešek sladce naladil,

a než hvězdy vyblednou, tak dám Ti poznat sám,

jak je krásné milovat a být milován.

Začal nový den, mlha slétla níž,

tak to nebyl sen, Ty vedle ještě spíš.

Poprvé mi vadí slunka jas,

nedočkám až večer přijde zas.

Budu zase přes oheň hledět na Tebe,

moje píseň ponese se až tam do nebe.

Bude to má modlitba ať noc se neskončí,

chci být jenom u Tebe a to mi postačí.