|
Stromy v lese zaševelí,
line se vůně jehličí,
les šeptá…
Po větvích se plazí jmelí,
nádheru stromů neničí,
co deptá,
je, že jeden malý smrček,
nechce tvrdnout v lese, chce víc,
jen reptá…
Chce slávu ten malý skrček,
být středem ho láká nejvíc,
snad ze sta
možností, co se životem,
už prolévá svoji mízu,
co leptá…
Nechtěl obehnán být plotem,
tři dny slávy, pak se hmyzu
snad zeptá,
proč že statný končí v sklepě,
kde z něj zbyde jenom pahýl,
les šeptá…
Strom chtěl skončit velkolepě,
vlastně volal svoje vrahy,
to deptá…
Refrén:
Něco vypiplat dlouho trvá,
zničí se to v okamžiku,
nejdřív sluníčko, potom mrva,
bez oslav, radosti, díků…
Něco vypiplat, to dá zabrat,
zmaří se to během chvíle,
vždyť je tak snadné něco zbabrat,
více, nežli je nám milé…
|
