Tak ti mi zapadlo za postel

poslední slunce.

To pražské, víš?

Škytám. Ne, zajíkám se.

To jak se tříští mosty.

Plním bábovičky stavební sutí.

Vyklápím. Po nich

se přikutálí rozbřesk.

Takhle za postelí,

kde jsme se (už dávno, asi předposledně) rozklížili.