Z tisku: Nález zveřejněný dvanáctého února 2008 v americkém Proceedings of the National Academy of Sciences dokazuje, že schopnost buněk zpracovávat informace jim následně poskytuje možnost rozhodování. Výsledků bylo docíleno matematickou analýzou nově vytvořeného velkokapacitního modelu chemických obvodů.

"Podobně jako lidé, kteří se každodenně setkávají se záplavou okolních informací, které vedou ke zpracování a následnému racionálnímu rozhodnutí, přijímají velká množství informací ze svého prostředí také buňky. Matematická analýza výsledků odhalila, že buňky jsou schopné klasifikovat různá prostředí podle jejich podobnosti, a podle toho prostředí se racionálně zachovat," vysvětlil v kostce Tomáš Helikar. Podle něj je mnoho lidských onemocnění, včetně některých typů rakovin, následkem poruch aktivit jednotlivých chemických molekul tvořící tyto sítě. Medicína může na základě tohoto objevu tedy učinit další pokroky v léčbě nemocí.

Tým matematické biologie, který princip chování či "myšlení" buněk objevil, je úzce spolupracující skupina matematiků a buněčných biologů. Členy skupiny jsou matematici John Konvalina a Jack Heidel, buněčný biolog Jim Rogers a Čech Tomáš Helikar.

Co k tomu říci? Že se znovu a znovu potvrzují zákony Stvoření známé od starověku, např. Vše ve Všem a Jak Nahoře, tak dole. I ta nejjednodušší buňka je vlastně nekonečně složitá a inteligentní. Bude trvat ještě dlouhou dobu, než bezezbytku pochopíme toto pravidlo. Buňka je nejen obrazem a hologramem těla, ale i vesmíru, dokonce i celého Stvoření. To nejmenší je i největším.