damika (Občasný)

oslovuje mě, protože:

Divoké husy letí vysoko, vody se hrnou ze strání,

bílé mraky a rudé listí stromů se mísí

na vrcholcích hor.

Bloudím na břehu potoka mezi spadaným listím

a hledám cestu zpět,

lesem zní zvon z dáli a jeho hlas zahání úzkost

poutníka.      /Puhju Sonsu - Toulám se v podzimních horách

Připomněl jsi mi tímto korejské zenové básníky a vrátil chuť do jara. :)