|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Že jdu proti proudu,
že špatně zvládám stres,
je dle mého soudu
zakopanej pes…
Znám svou rodnou hroudu,
jméno mi cizí je,
nešila jsem boudu,
čas vše přikryje…
Refrén:
Pod prsty mi utíká,
co mám pocit, že držím,
na zklamání uvykám,
komu věřím, jen mlží…
Na zahrádce lilie,
v trávě se plazí plži,
kdo mi srdce vylije
nad strašně strmou strží?
Šla jsem proti proudu
a nezvládala stres,
hudba bez akordů
nedala se snést…
Moje rodná hrouda
mě aspoň osloví,
bez cíle se loudám
lesem z borovic…
Refrén (viz výše):
|
|
|