Letos na jaře jsem se rozhodl, že bych mohl někam vyrazit na kole, ale neměl jsem parťáka a tak jsem poprvé využil inzerátu v tomto časopise. Tehdy jsem se spojil s Janou ze Slaného, která si tenkrát podala inzerát, že také shání někoho, kdo by s ní někam vyjel, no a tak jsme se rozhodli, že vyrazíme. V té době se ještě ozval Pepa od Kolína a už jsme byli tři. Dohodnut byl termín a směr cesty a zbývalo jen vyrazit. Do startu naší cesty jsme se viděli jen já s Janou a pak ještě Jana s Pepou, já Pepu viděl poprvé až na srazu na nádraží. Vyrazili jsme tedy do Polska, cesta byla skvělá a naše parta také a všichni jsme si to perfektně užili a vzniklo z toho dobré přátelství a plány na cesty další.

Na léto jsem se rozhodl, že zase někam pojedu, tentokráte nám třem už volný čas nevycházel shodně a tak jsem se rozhodl, že opěz zkusím inzerát v Cykloturistice, když to minule tak pěkně vyšlo a měl jsem na to tak pěkné vzpomínky. Zavolal jsem tedy na inzerát nějakého Pavla od Turnova. Dohodli jsme termín, vytyčili trasu a vyjelo se. Už při přípravách jsem zpozoroval, že to takové pěkné nebude, ale chtěl jsem někam jet a tak jsem vyjel. Co se mi nezdálo? No, požadavky Pavla byly, že každý musí mít svůj stan, svůj vařič, každý si bude vařit sám a tak podobně. Já jsem byl ze všech dřívějších cest zvyklý, že dvojice vždy má vše dohromady, prostě že se "nesoukromničí", v Polsku jsme všichni tři spali v jednom stanu a vařili dohromady a bylo to OK. Pavlovým požadavkům jsem nakonec vyhověl a vyjeli jsme. Hned běhěm prvních dvou dnů mi bylo jasné, že nejedeme jako team, jako kdyby jel každý sám, ale i to jsem "překousl" a jel dál, ale netrvalo dlouho a zjistil jsem, že Pavel je nějaký fascinovaný Adolfem Hitlerem a nacisty a jelikož jsme se vyskytovali v oblasti, kde tito lidé dříve působili, tak o tom furt mluvil a byl tím unešen. I to by se dalo ale přežít, ale když už pak ještě začal měnit původní trasu, která byla dohodnuta před startem, a řekl mi, že si ji mohu jet sám, že on tam nepojede, tak to se mi již nelíbilo, ale i přesto jsem chtěl zachovat team, vzdal jsem se tedy předem dohodnuté trasy a jel dále s ním. I nadále to nefungovalo a opět byla jím trasa pozměněna, protože jemu se tam nechce, prý mohu pokračovat sám a tak. To už bylo na mě moc, ještě chvíli jsem s ním pak jel a pak se rozhodl, že dále pojedu už sám, nemělo to význam, pořád se přizpůsobovat a měnit věci dohodnuté před cestou. Rozdělili jsme se tedy u Vidně a domů jeli každý sám.

Celkově se na cestu dívám optimisticky, jelikož cykloturistický zážitek byl velký, škoda jen, že jsem nenatrefil takového parťáka jako byl Pepa či Jana v předchozí cestě. Vím, že povahy lidí jsou různé, ale takové "soukromničení", měnění předem dohodnutých věcí a nezájem být kamarád, to se z mé strany nedalo jen tak ignorovat.

A jaká je z obou cest celková zkušenost? Když nebudete mít parťáka jako jsem neměl já, určitě zkuste inzerát, jakmile se vám ale nový kolega hned při přípravách nebude zdát, zkuste raději jiný inzerát a pak jistě natrefíte na skvělé lidi jako byli v mém případě Jana s Pepou. Touto cestou bych jim chtěl oběma říci díky za pěknou cestu a snad další pěkné cesty. A vám všem, cykloturistům, přeji nalezení dobrého kolegy(ně) na vaše cesty.

Martin Stiller, Broumov