|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Míjím díry, kamení plné břicho na dně
dře mne do rukou, v dírách bývá člověk lehčí
a co čekat jiného, když ve dnu studen
je město studené jako záchodová mísa po ránu
bije do kolen, bije do kolen
myslíš, že jsi, když ve vodě poznáváš tvář
myslíš, že najdeš za podivnou slupkou citronu
V ohybu chodby posíláš zprávu na jih
na pláži plné lehátek se stal příběh
na který myslíš ve dne v noci se
budíš tou vzpomínkou na převalení vln
přes ztuhlé kotníky v písku sis napsal
datum narození
Cesta se krátí. Směrem k lesu jsme větší
a strach trucuje na okně. Signální vesta
svítí místo mne; protijedoucím už skalpel
z dásní nevytrhneš. Všechno je o těle!
mohl bys vědět, že když nás rytmus auta pomine
ztratíme směr. Ztratíme rovnoběžný směr.
|
|
|