Hrdinný a na správných místech opálený, vyholený, zarostlý a pobývající náčelník Bůvolí pěst vykukuje zpoza totemu a do očí mu praží slunce. Válečná sekera v jeho ruce poklesá, napětí v podbřišku vzrůstá. Čas večeře se blíží. Širokoboká squaw vyhání kouř z týpí, kouř neochotně stoupá kamsi nahóru, výšiny se vášnivě modrají aby přelstily zeleň mrzce rozlezlého porostu. Po večeři plánuje šaman svůj plamenný projev u táborového ohně. Spousty ohnivé vody čekají, čekají. Na večer.

Zítra už se všichni sbalí a nastoupí do autobusu s poznávacím číslem AVE 14-07, o zábavu se jim postará pan Jiří Horáček, toho času řidič. JH nesnáší teploty nad 33 stupňů Celsia, jeho staré kraksně se přehřívá motor a musí chodit z práce pěšky. JH pracuje od tří do osmi ej em. Nikomu to nevadí, jen řidičova manželka (KH) často hořekuje nad svým údělem. Žádný úděl nemá, semetrika stará, nespokojená. Toho času vlastní jen úžeh, nad kterým toho času kupodivu nehořekuje, protože

hoří. Neznámý pachatel zapálil mohylu neznámého moravského velmože. Již osm tisíc lidí podepsalo petici pro zavedení trestu smrti pro neznámé pachatele. Neznámí pachatelé zůstávají klidní, informuje veřejnoprávní síť mikrovlnných serepetiček.

Kdo pije, musí také – merde, tady jsem to měl – musí také chcát.

//Já vím, existuje zde i kategorie Miniatury, blbůstky. Nic pro mne. :-)