int.5
nesouvisí to nijak je
jen podzim cestou jsem byl
darovat krev něco málo
přes půl litru měl jsem pak úžasně
lehkou hlavu na mdloby nevolnost únavu
fakt nebyl čas nemá to žádnou
souvislost ale dal jsem pak za oko
oko nesouvisí to s ničím
taky zub za zub ale ani to
nesouvisí dorazil jsem se zpožděním jen 10 minut
nikde nikdo možná jsem si
spletl hodinu možná den možná
rok nebo snad byl čas to jediné
správné a já měl přijet na jinou
zastávku jiným metrem jinde přestoupit
vběhnout do dveří co se někde jinde zrovna zavíraly
sejít do jiného vestibulu po jiných schodech přijít jinou
ulicí a vyjít z jiného domu z jiných dveří obout si v jiné předsíni
boty v jiné kuchyni snídat umýt si ospalky v nějaké úplně jiné koupelně
vstát z jiné postele a jinde usínat ono to teda nesouvisí ale skutečnost se zdá
jasná prostě nic i to je bez
souvislosti je podzim možná
nikdo nepočkal jen je podzim a nesouvisí to
ani v nejmenším
int.6 (ulice)
má ulice ubíhá mezi dvojí zdí semtam
dveře vrátka vchod ale nikdo
teď asi neotevře na druhé
straně někdy zaslechnu cinkot
klíčů má ulice je ulice pokrytá bříšky
budíků místo kočičích hlav tikají
úplně potichu mají různé barvy tvoří
nejpřekvapivější ornamenty dřív kdysi
dávno vzpomínám si že všechny budíky šly
vteřinu po vteřině stejně ale od chvíle kdy jsem
vstoupil do své ulice se to děje -
ulice už není
jak bývala v kostce budíku se tikot
zastaví když na něj došlápnu
a jeho čas se rozbíhá až když
udělám další krok
tichý teplý tepenný
tikot který si pamatuji z mládí byl rok za rokem
nezřetelnější a neustálý
šum pořád bez přestání každý den
sílí říkám si dyť tohle je život říkám si musím
z toho pryč ven jindy přemýšlím jestli se nevrátit
zpátky po vlastních stopách ale to by nepomohlo
napadlo mě že ulice je možná nepřehlédnutelný
kruh že ulice je orbita a jednou se tak vrátím
na začátek ale ani to by nebylo k
ničemu nevěřím můžu jen doufat
jednou že proti mně půjde hodinář a bude
to vrchní hlavní nejvyšší hodinář
naše setkání bude letmé řeknu dobrý
den řekne dobrý den jde dál zastavím se
a tikot za mnou se pomalu
vrací do rytmu a přestože nejbližší
dveře budou asi zavřené
ten den už dál nejdu nikam
|