když je všechno jedno
v podsvětí i na olympu --- chodí na své koncerty
s velvyslanci neutrálních náboženství
vlastníci osamělé duše ---
tedy celkem nikdo --- kdo nežehnal by druhým nahlas
než tóny dneškem zapadnou až sluncem do měsíce
než zasouhlasí rytmy svou toleranci gest
hlas orfeův se ze slov najde sice
-dál těkají si ovšem všechna mimoběží- snům utrhla se šalby táhla
on chtěl tam podél prázdnoty hnát portrét pevných strun
chtěl podle ní hrát učebnici zla
než bříška prstů tupě zvázla --- na onom hrůzně matném pouhém registru
sám tón se osmělil a marné chvěl
než zůstal zmizelým až v ticho proměněn
se usadil či rozptýlil -kdo ví- zda neleží tu v každém uchu
|